Nicky...2a

5. srpna 2009 v 10:07 | Rita |  Nicky Evansová



Nicky Evansová


2. kapitola-Alkohol

"Ahoj, ahoj, nějaký unavený!"zdravil David mě a Kamilu. Unavený, kdo za to asi může. "Snad vás ten koncert neskolil. Bylo to jen do půlnoci."řekl David ironicky. Do půlnoci, jenže to by nás potom nesměl pozvat na pivko k Zelené ropuše. Mají tam otevřeno nonstop, tak jsme tam vydrželi až do tří. A teď je šest. Nechápu proč Bliks chtěl, abychom tady byli všichni do půl sedmé. Je blázen. "Do půlnoci, jo?"ironicky se zeptala Kamila. "No co, ještě řekněte, že jste se nebavili."řehtal se David. "Radek to asi nezvládl, tady ještě není a je za pět půl sedmé."řekla jsem. "To jo, jestli do minutky nepřijde, šéf ho zabije."potvrdila Kamila. "Myslím, že už to nestihne."ušklíbla jsem se a podívala se na dveře, do kterých právě vstoupil sám velký šéf, Bliks. "Kde je Renský?"zeptal se na Radka, ale na odpověď nečekal. "Dobře si příště rozmyslete, do kdy budete sedět v hospodě."poznamenal. "Inspektor Garezl nás požádal, jestli bychom nechtěli udělat kontrolu dopravákům. Není to sice nic extra akce, ale teď momentálně nemáme žádnej případ, tak jsem souhlasil. Za půl hodiny přijďte ke mně do kanceláře. Pokud možno všichni kromě Sáry."oznámil nám a odešel.



"Kde je ten Radek, je za minutu sedm?!"divil se už docela nahlas David. "Přebral, nejspíš. A pojďte, máme jít k Bliksovi."odpověděla sem. Kamila však odporovala, "Radek dost vydrží, když má jít do práce, vždycky si dává bacha. I když chlastal od začátku, věděl kdy má dost. Potom už si přece místo našich dvou piv dal kofolu. Není blbej jako někdo, že Davide." To jo, připomínám si, jak David hned jak jsme vyšli od Ropuchy, hodil šavli. "Divím se, že máš tolik energie."šklebila jsem se. Kamila taky. "Prášky na bolení hlavy a chvilka spánku."vysvětlil David. To už jsme byli u Blikse v kanceláři. "A bylo to poprvé"řekl a vstoupil. "Vážně? Takže předtím v tom klubu zvracel váš dvojník, Levine?"zapojil se do debaty Bliks, který nejspíš slyšel, o čem jsme se bavili. "Kde máte toho Renského?"zeptal se nás. Blbá otázka, pomyslela jsem si. Bliks nejspíš dospěl k stejnému názoru a tak jen zakroutil hlavou a představil nám muže, který seděl na židli před stolkem. "Tohle je inspektor Garezl, požádal nás o kontroly." "Dobrý den, jsem rád, že mi jste ochotni pomoct. Chtěl bych, abyste ve svém volném pracovním čase došli k oddělení dopravní policie, a řekli jste, že děláte kontrolu hlídek. Tady jsem vám obstaral papíry, aby vám věřili. Budete jezdit s dopravákama autem a budete je kontrolovat, jestli dělají dobře svoji práci."oznámil nám. "O. K."souhlasil David. To jsme pochopili jako rozchod. "Evansová, počkejte tady."řekl mi Bliks. No tak fajn. "Komisaři Bliksi, slečno Evansová, dovolte."řekl Garezl a odešel. "Co je s Radkem asi nevíte?"řekl po minutě jeho oblíbeného ticha. "Ne."potvrdila jsem automaticky. "Jde o to, že jsem dostal zprávu o tom, že v baru Hels se prodávají drogy. Nechal bych udělat prohlídku a předat pachatele prokurátorovi, ale nemáme důkaz. Potřebuji, abyste šla do toho baru jako servírka. Potřebujeme fotky, nahrávky, video, znáte to. Tuhle akci máme naplánovanou s Renským, ale ten se nedostavil. Akce začíná dnes v deset hodin."oznámil. "A co když Radek do té doby přijde?"zeptala jsem se, protože si myslím, že Radek by do práce určitě dorazil. "I tak tuhle akci budete dělat vy. Pokud se vám povede, budete mít možnost, pracovat pro tento tým naplno, jako Renský a Sára. Normální případy byste dostávala, jen když nebudete mít akci nebo se to dá říct tak, že bude důležitější akce než normální případ. Pár případů jsme dělali bez vás, ale mohla byste dělat všechny."vysvětlil mi. Tak fajn, ale… "A co to znamená pro Radka?" "Renský ví, že měl přijít do půl sedmé a nepřišel. Kdyby dělník nepřišel včas do práce, tak ho vyrazí. Já jsem o dost shovívavější, strhnu mu prémie."usoudil velký šéf. Co dodat, má pravdu. Dělníka by vyrazili, Radkovi strhne prémie.
"Hele, už je devět, kde je?!"opakuje už po stopadesáté Kamila tutéž otázku. Nikdo nedokáže odpovědět. A to je nás v kanceláři celkem pět. Teda vlastně s Bicky šest. Že tu je David a Kamila, je normální. Že tu je Sára, to zas tak normální není, ale dobře. Ovšem, že tady je Radkova bývalá holka, ne náhodou ta, kterou mu Hans přebral, to neobvyklé je. A začalo to vcelku nevinně. Šla jsem si pro kafe a potkala Sáru. Tak jsem jí řekla, že Radek nepřišel a že mu Bliks strhne prémie. Ta řekla, že si dojde pro notebook a přijde ke mně do kanceláře. Sebou přivedla taky Radkovu bývalou. A teď si tady přes skype dopisujeme. "Ahoj, chceš vědět, proč přišla Alenka?"napsala. "Jasně že jo!"odpověděla jsem. Jméno Alena se mi nikdy moc nelíbilo a teď se mi docela hnusí. Vůbec nevím proč, leda že bych se do Radka zamilovala…Ale to bych poznala… "Chce se k němu vrátit?"napsala jsem jí, když něco dlouho sepisovala. "Ne."odpověděla krátce. "Chce, aby se k ní vrátil on."napsala po chvilce. Dost blbý. "Neboj, on se k ní nevrátí."poslala mi zprávu a k ní přidala smajlíka. A co když jo? "Myslíš?"napsala jsem jí. "Ty si se nám zamilovala!"odepsala. Já a zamilovala? Do Radka? "To dost těžko."napsala jsem jí. Rozchod s Petrem mě ještě dost bolí. A to jsem si myslela, že pro toho hajzla se trápit nebudu. No jo, velký keci a skutek utek. "Vážně ne?!"napsala mi obratem. Na tohle odpovídat nebudu, sama nevím. Sára však na odpověď nečeká, "Miluješ ho, ale nechceš si to přiznat." Asi jo.
"Tak jste tady, dobře. Předpokládám, že Renský nedorazil."promluvil Bliks, když jsme za pět minut deset byly u něj v kanceláři. Co říct, snad jen, "Ne."zakroutili jsme svorně se Sárou. "Sáro, víš, co máš dělat, Nicky, dej si pozor, ať tě nikdo neodhalí. Tentokrát na to budete samy, chci vidět, jak si povedete beze mě."řekl. "Běžte."dodal ještě.
"První akce, kterou děláme samy? Ten má něco za lubem."konstatovala Sára. "Hele v baru máš být v jedenáct a je teprve čtvrt, co kdybychom zajeli pro Radka?"řekla. "Myslíš, že bude doma?"zeptala jsem se. "Samo, že jo."řekla.
"Crr, crr."zvonila Sára u Radkova domu. "Co jééé?"protáhl se hlas, který patřil Radkovi. "Máš průser, je půl jedenácté!"křikla na něj Sára. "Ty vole! Hned se oblíkám a letím za tebou."lekl se.
"Je to velkej průser?!"ptal se nás Radek, když jsme se připravovali na akci v autě. "To uznej sám, Bliks ti chce strhnout prémie."řekla jsem. "Tak to je dost zlý."vyděsil se. "Prémie ještě nikdy nikomu nestrhl a to David jednou nepřišel k případu a Kamila tam byla se šéfem a Hansem sama. Tenkrát byl sice doost rozzuřeném, ale prémie mu nechal."říkal. "Hele, prémie strhne nám všem, jestli okamžitě nepůjdeš na tu schůzku. Doufám, že máš trochu přehled, v míchání nápojů a tak. Jestli ne, tak tam rovnou chodit nemusíš."oznámila Sára. "No jasně, pamatuješ na Marietu? Je barmanka."potvrdila jsem. "Ty jsi s ní pořád v kontaktu?"divil se Radek. "Jo, proč?"překvapila mě otázka. "Nic, jen že by ti Bliks řekl pár nelichotivých věcí ohledně tohoto."odpověděl. "Tobě spíš řekne pár nelichotivých věcí."zastala se mě Sára.
"Dobrý den, já se jmenuji Andrea Lysá, zajímám se o to místo barmanky."představila jsem se pod falešným jménem vedoucímu podniku. "Dobrý den. Posaďte se."pozdravil mě a nabídl mi místo k sezení. "Děkuji."řekla jsem. "Máte s touto prácí nějaké zkušenosti?"zeptal se mě. "Ano, pracovala jsem v baru Klasa a mám vystudovanou hotelovou školu."přednesla jsem mu naučenou historii. "Jak dlouho jste tam pracovala?"zeptal se mě. "Půl roku."odpověděla jsem. "Proč jste odešla?"zajímal se. "Osobní důvody."nevěděla jsem rychle, co říct, protože na tuhle otázku mě Sára neupozornila. "Ověřím si to."řekl a vytočil číslo baru Klasa. Nemám strach, všechny hovory Sára přepojila na svůj mobil. "Dobrý den, chtěl bych si ověřit jistou slečnu Andreu Lysou, pracovala u vás?"zeptal se do telefonu. "Ano, slečna Lysá, pracovala tady půl roku, vážně nevím, proč odešla, byla dobrá."odpověděla na druhém konci Sára. "Dobře, děkuji, nashledanou."rozloučil se s ní. "Výborně, barmanka se nám opravdu moc hodí, kdy byste mohla nastoupit?"obrátil se na mě. "Klidně hned zítra."odpověděla jsem. "Přijďte tedy zítra v pět hodin, s sebou si vemte nějaké vyzívavé oblečení. Víc vám zítra řekne slečna Hydrová."řekl tedy majitel podniku, pan Heler.
"Už odešel, nainstaluji kameru a odposlech."řekla jsem Sáře přes vysílačku. "O. K., pošlu za tebou Radka, aby tě kryl, pohni si."odpověděla. Sakra, zamknul za sebou, no nic, použiju paklíč. "Jsem tady."oznámila jsem Sáře. Kameru umístím na skříň, pro odposlech se mi nejvíc líbí místo pod stolem. "Máš obraz a slyšíš mě?"ujišťuji se. "Jo dobrý, telefon máš napíchej?"zeptala se mě. "Jdu na to."odpověděla jsem. Tak hotovo, telefon napíchej. "Vrací se."upozorní mě Radek. "Stihnu ještě zmizet?"zeptám se. "Jo, šel ještě na záchod."odpověděl.
"Dobrá práce Nicky, tady končíme, jedem na stanici."pochválila mě Sára. "Bliks mě zabije."strachuje se Radek. Se Sárou jsme se zasmáli. "Mimochodem, hledala tě Alenka, chce tě přesvědčit, že pro tebe bude nejlepší, když se k ní vrátíš, ale varuju tě, když se k ní vrátíš, asi jedna osoba zemře žalem!"řekla Sára a zároveň mě práskla, sice ne konkrétně, ale přece. "Jo a která osoba by zemřela?"zeptal se se zájmem. "Ta, která je blíž, než si myslíš."řekla. "Jak to myslíš?"nechápal. Bohudík (nebo spíš bohužel?).
"Dobrá práce týme!"pochválil nás Bliks v laboratoři. "Sáro, Evansová, sledujte kamery a poslouchejte odposlech, ráno v osm. Renský, ke mně."oznámil a odešel. "To bude průser."strachoval se Radek. "Chladnou hlavu Radku."doporučila mu Sára. "Jasně."odbyl ji Radek a šel k Bliksovi.
"Chtěl jste se mou mluvit…"začal Radek v Bliksově kanceláři. Nedokončil myšlenku, protože ho Bliks pohledem vyzval k sednutí. Bliksovo obvyklé ticho. Radek to nevydržel a promluvil, "Mrzí mě to, já se omlouvám. Byly jsme včera na koncertě a já jsem trochu přebral, už se to nestane." Bliks mlčel a nevzrušeně díval se do počítače. Radek taky. Přísahám, že už se to nestane."řekl Radek po dlouhé době dalšího ticha. "To je všechno?"zeptal se ironicky šéf, pořád se však díval na obrazovku svého počítače. "No, ano."odpověděl Radek váhavě. "Tenhle případ pro vás končí Renský."oznámil mu šéf. "Ale, to přece…Holky to samy nezvládnou, jsou jen dvě, nemá je kdo krýt!"bránil se Radek. "To si vážně myslíte, že by byly jen DVĚ? Vážně si myslíte, že jsem tak pitomej?"divil se Bliks. "Ne, jistě, že ne."stáhl se Radek. "Samozřejmě, že ne! Kolegyně Ternerová vás zastoupí. Je z oddělení drog."vysvětlil mu Bliks. Radek mlčel. "Zato, že jste dneska nedorazil včas do práce a promeškal jste důležitou akci, vám strhnu prémie za tento měsíc, běžte."řekl mu ještě Bliks.
"Tak co?"zeptala se Radka Sára, když přišel za náma do laborky. "Odvolal mě s případu. Místo mě tady bude na záskok někdo z oddělení drog. Strhne mi prémie."papouškoval nám po Bliksovi. "To snad nemyslí vážně?! Jsme tým! Proč k nám dá někoho z jiného oddělení?"vztekala se Sára. "To je na nic, nevíš, jestli je ještě Alena v kanclu?"zeptal se z ničeho nic. "Asi ne, na záchodě jsem potkala Kamilu, říkala, že ji Bliks vyhodil."odpověděla jsem mu. "Tak já jdu."oznámil nám. "Počkej, kam jdeš?"zeptala jsem se ho. "Odvolal mě z případu, už tady nemám co dělat, jdu do kanclu."odpověděl. "Tak to ne, jdu za Bliksem!"zastavila ho Sára. "Co blbneš, je to jeho rozhodnutí, nezmění ho."odporoval. "Víš, ještě před týdnem byla s Bliksem sranda. Myslím, že mě pochopí."nedala se zviklat. "Nemyslím, že to k něčemu bude."pochyboval pořád. Zůstal však.
"Šéfe? Mohla bych s vámi mluvit?"zeptala se Sára Blikse, když k němu přišla do kanceláře. "Právě to děláte."ušklíbl se. "Jde o Radka."oznámila mu. "Když si myslíte, že to k něčemu bude, prosím."vyzval ji Bliks. Sára si sedla. "Nevím, jestli to k něčemu bude, ale doufám, že jo."začala Sára. "Já mu ty prémie stejně strhnu."řekl Bliks. "Proč jste ho odvolal z případu?"zaútočila Sára. "Protože potřebuji spolehlivý tým, který dorazí na akci."odpověděl klidně. "On na té akci byl!"řekla mu. "O tom nepochybuji, je mi jasné, co jste dělali půl hodiny před akcí."odpověděl s úsměvem.
"My ho potřebujeme!"
"Když místo něj přijde někdo jiný, budete v plném počtu."
"Nebudu věřit někomu, kdo u nás bude poprvé!"
"To po vás nikdo nechce."
"Radek je tým!"
"Ternerová snad v té době nebude v týmu?"
"Jsme zvyklí pracovat s Radkem!"
"Tak si zvyknete pracovat s ní."
"A co když ne?!"
"Stejně s ní pracovat budete."
"A co když nás podrazí?!"
"Hans nás svým způsobem taky podrazil a v týmu byl."
"O to větší to je riziko!"
"To je váš názor."
"Tak to budem jako Charlieho andílci, že?!"
"A kolik vyřešili případů."
"Ale já nejsem žádnej andílek, buď Radka zpátky nasadíte, nebo se na tu akci vykašlu."řekla ještě Sára a odešla.
Do laborky přišla Sára trochu nakvašeně. "Poslal tě do háje?"zeptal se jí ironicky Radek. "TY radši POMLČ."doporučila mu Sára. "Řekla jsem mu, že pokud tě do akce nenasadí, tak se na něj vykašlu."vysvětlila nám Sára. "Ty tu akci chceš dělat?"zeptal se jí. "Jo chci!"odpověděla. "Ale to neznamená, že opravdu musíš skončit s případem."řekla jsem jí. "Znamená, když něco před Bliksem řekneš, musíš to splnit, chtě nechtě."prskla. "Sorry."řekl Radek. "Za to nemůžeš."odpověděla mu Sára. "To nebude tak horký."uklidňovala jsem ji. "Jsi tu teprve tři měsíce, ještě ho tak neznáš. Když Blikse takhle vydíráš, koleduješ si o vyhazov."konstatovala Sára. "Třeba Radka nasadí."řekla jsem jí. "Silně pochybuju, Hans za mě jednou taky takhle orodoval. Mě nenasadil, Hanse ignoroval. A Hans na něj nebyl tak útočný."odmítla můj nápad. "Ostatně, můžeš se ho zeptat sama, už jde."všimla si přes skleněné dveře. "Renský, do kanceláře, Bledá, ke mně, Evansová, zapněte na nahrávání kameru a odposlechy a běžte domů!"rozkázal nám. Sára, bledá jak křída poslušně šla se šéfem do kanclu, Radek počkal, než Bliks odejde a vrátil se za mnou. Já jsem zapla nahrávání. "Myslíš, že ji odvolá?"zeptala jsem se ho vyděšeně. "Asi jo."potvrdil moje předtuchy Radek. "Já půjdu do kanclu, nebo jak vyjde Sára od Blikse, vystřídám ji já."konstatoval. "Kamila už končí?"zeptala jsem se. "Jo, přesně za pět minut."potvrdil. "Nejspíš ji budu střídat."dodal.
"Jé, ty jsi tady? Že sis ale přivstal, co?"provokovala ho Kamila. "Dej mi pokoj."štěkl. "Co je? Šéf byl zase jednou příjemnej?"zeptala se. "Horší než obvykle. Už s váma na žádnej koncert nejdu, leda na Evu a Vaška."odpověděl. "Myslel jsem, že umíš chlastat."prohodil David. "To jo, jenže to by mě bejvalka nesměla napsat romantickej dopis, jak mě miluje. Kdo by se neožral, káča!"vysvětlil."Už končíš?"zeptala se mě Kamila. "Jo."řekla jsem. "Takže Bicky už bude zase v pořádku?"zeptal se Radek. "Jo, akorát týden jí ještě musím píchat nějakou injekci, ale jinak už O. K."potvrdila jsem. "To je dobře."oddychla si Kamila. "Počkáš na mě chvilku, už taky končím, akorát se oblíknu, je konec listopadu a jde to poznat. Sníh není, ale horko taky ne."zeptala se. "Jo."odpověděla jsem.
"Co to je za řev?"divila se Kamila, když jsme byly na chodbě a ne náhodou u Bliksovi kanceláře. "Asi vím."potvrdila jsem nenadšeně. "Takže ten případ bude Nicky dělat sama s dvojkou cizích lidí?!"vztekal se hlas, ve kterém jsem poznala Sáru. "NE, na té akci budu taky já, takže můžeš být v klidu!"odpověděl druhý-Bliksův hlas stejně ostře. Vida, zapomněl, že jí vyká. "Silně pochybuju, že s tím bude souhlasit!"křikla Sára. "To už nechte na ní!"odpálkoval ji Bliks. "A když se jí to nebude líbit, tak jí taky dáte po dobu akce dovolenou?!"zaječela. "Fajn, když tak toužíte po tom, aby Radek dělal ten případ, tak ať ho dělá, ale vy budete sedět v laboratoři. Padejte!"rozhodl Bliks.
"Sáro, Sáro, počkej!"křikla jsem na Sáru, když kosmickou rychlostí vyletěla z Bliksovi kanceláře. "Hmm?!"otočila se. "Pojď s náma, stavíme se na panáka."snažila jsem se ji vytáhnout ven. "Hmm."řekla neurčitě.
Ale stejně s náma šla. Potom, co jsme vyzvedli Bicky, šli jsme do Baru. "Hele, já Vám říkám, že na Blikse kašlu, ať si klidně říká, že mě nenasadí, já stejně pojedu."opakovala už po třetí Sára v baru asi po pěti sklinkách whisky. "Pojď už domů, hodím tě tam."řekla jsem jí.
"Nicky, kolik jsem toho včera vypila?"ptala se mě Sára v laborce. "Než jsme tě s Kamilou odtáhli, tak docela dost. Myslím tak deset-patnáct panáků."uchechtla jsem se. "Mě strašně bolí hlava, řekni Bliksovi, že na tu dnešní akci nemůžu."požádala mě. "Bliks tě z té akce odvolal, kvůli Radkovi."připomněla jsem jí. "Panebože, já jsem blbá!"řekla.
"Evansová, Renský, do kanceláře!"křikl na nás Bliks, pět minut potom, co jsem přišla od Sáry k Radkovi a Kamile. "Bicky, pojď!"zavolala jsem na psa a s Radkem jsme šli. "Co chce?"divil se Radek. "Nejspíš nám dát pokyny na tu akci a seznámit s tou Ternerovou."
"A proč volal aji mě? Sáře se to nakonec povedlo?"ptal se. "Ne tak úplně, Bliks ji odvolal."odpověděla jsem. "To mě mrzí."zasekl se. "Jak do dopadlo s ALENKOU?"vyslovila jsem to jméno posměšně. "Proč tě to tak zajímá?"rýpl si. "Protože."řekla jsem neurčitě. Trochu jsem se začervenala. "No nééé."vydechl se rozzářenýma očima. "Ty mizero!"vyjekla jsem a ohnala se po něm klíčema. "Jau, neblbni, ale opravdu se ti líbím?"řekl, ale to už jsme byli u Bliksovi kanceláře.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama