Nicky...2b

5. srpna 2009 v 10:09 | Rita |  Nicky Evansová
Hejky, hjlavně nezapomeňte, že tento článek začíná pod tímto článkem, pač je to moc dlouhý a nevlezlo se mi to do jednoho XD xD

"Tak jsme tady."oznámil Radek Bliksovi. "Vidím."odtušil Bliks. "Tohle je slečna Ternerová, tuhle akci s váma bude spolupracovat. Evansová, sežeňte od Bledé počítače a výbavu. Slečno Ternerová, běžte s ní, Renský, vy tady zůstaňte. Potom přijďte sem."poručil nám.
"Sáro?"zavolala jsem neurčitě jméno. "Jo jasně, všechno je nachystaný, jen to hoď do auta."řekla. "Jo. Dík."odvětila jsem. Začala jsem si brát počítače, když mě napadlo, že je Sára nějaká divná. Smutná. "Sáro?"zavolala jsem tedy ještě jednou. "Něco jsem zapomněla?"lekla se. "Ne, co blbneš?! Co je?"otázala jsem se jí. "Mám kocovinu a deptá mě Radek."zaksychtila se. "Radek je na nervy z tebe."uchechtla jsem se taky. "Když já jsem mu chtěla pomoct."řekla. "Pro dobrotu na žebrotu."řekla jsem. "Snad se to vyžehlí."doufala.

"Kde je Bicky?"všimla si. "U Blikse."zaváhala jsem. "A co ta…ta Ternerová?"zatvářila se dost kysele. "Hm, hm."odkašlala si jmenovaná. "Ježiš já jsem pako."lekla se. "Radši už běžte, nebo Bliks…"upozornila, aby to zamluvila. "Jo, jasně."řekla jsem.
"Šéfe, zato, že jsem já nedorazil včas, nemusíte trestat Sáru."řekl Radek Bliksovi. "Opravdu?"podivil se. Radek zaváhal. "Ano myslím, protože," Radek se nadechl, "protože zato můžu já a jen já. Zato, že neumím chlastat, můžu já a zase jen já. Zato, že mám problémy s ex přítelkyní, můžu opět jen já. Sára nemůže za nic. Berte to prosím v potaz." "Běžte už."řekl mu Bliks. "A kdo bude víst akci, když Sára…"nedopověděl Radek, protože ho Bliks přerušil, "Nejstarší v týmu jste vy, ale když říkáte, že za všechno můžete jen vy, tak…"ani Bliks nedopověděl, protože v tu dobu jsem přišla do kanceláře já. "Už jsme tady."řekla jsem.
"No, já jsem to vlastně chtěl říct všem."podíval se na Radka Bliks. "Co jste chtěl říct všem?"zeptala jsem se. "Kdybyste vydržela, řekl bych to."řekl Bliks. "Jelikož já na akci nebudu, Sára také ne a Radek má problém, tak akci bude vést ten, kdo je v tomoto týmu nejstarší."řekl Bliks. Cože? Nejstarší? "Bicky?"nedošlo mi. Radek vyprskl smíchy. Bliks se sice nesmál, ale cukaly mu koutky. Ternerová vypustila z pusy vysoký smích. Radek řekl ironicky, "No jasně, Bicky, kamera funguje?, Bicky, nainstaluješ kameru?, Bicky, zapni nahrávání…" Tohle už ani Bliks nevydržel a rozesmál se. "Takže já?"zeptala jsem se hloupě. "Né, Bicky!"odpověděl Bliks. Srandu si dělat z hloupých, na to je užije. "Hm, mám přijít až v pět, takže by mě zajímalo, co mám dělat těch zbylých pět hodin."upozornila jsem. "Zeptejte se velitelky akce!"prohodil Radek. Smích pokračoval. Koukám, že Bliks hodně rychle zapomněl nato, že je na Radka naštvanej. Bliks jedním pohledem zchladil Radka i Ternerovou a odpověděl mi, "Skočte si na oběd a zavolejte mi Sáru. A ať s sebou vezme ještě kódy na kamery a odposlechy. Radku, běžte do kanceláře a zjistěte, jestli tam někdo je. Jestli ano, tak jim řekněte, ať jdou plnit přání Garezla." "Jaké přání?"podivil se. Teď jsem pro změnu vyprskla já. "Chcete mě naštvat?!" "Ne, jasně že ne, jen mě to zajímá."nepochopil Radek. "Padej!"poradil mu šéf. Radek poslechl a odešel. "Nicky, ne že by m i do toho něco bylo, ale vaše matka už se vrátila?"zeptal se mě Bliks. "Jo, je doma."potvrdila jsem a kývla hlavou. "Hans mi říkal, že vás s matkou občas v tom baru viděl. Ne často tak vás, jako vaši matku. Je vám jasné, že když se tam objeví, tak vás pozná?"zeptal se mě. "Jistě."sklopila jsem oči. Jemu jsem se do nich podívat nemohla. Vůbec nevím, jak to udělám. Bliks mě asi odhalil, protože řekl, "Jestli nevíte, jestli tam přijde, mám pro vás návrh. Mám u sebe dvě letenky do Paříže, tak jestli byste chtěla." "No, pomohlo by mi to."podívala jsem se mu do očí. "A slečno Ternerová, zůstanete ještě tady? Rád bych si s vámi promluvil. Takže, už můžeš jít, Nicky."řekl.
"Sáro, máš jít za Bliksem a vzít s sebou kódy k odposlechům a kamerám."oznámila jsem Sáře Bliksovo přání. "Je naštvanej?"ptala se. "Nevim, ale myslím že ne."odpověděla jsem. "A nevíš, co s tím chce?"bála se. "Uklidni se, řekl ti jménem."zakroutila jsem hlavou a bez rozloučení odešla. Jo, má strach a kocovinu, ale dneska je nějaká divná. Kéž by tady byla Kamila, ale ta jela dělat tu kontrolu. A David nejspíš taky. Radek?, proč na něj myslím, zeptal se mě, jestli se mi líbí, ale to nic neznamená. Nejspíš si ze mě dělal dobrej den.
Proč ani tady u Ropuchy nemůžu přestat myslet na Radka. Z přemýšlení mě probere teprve číšník, "Co to bude, slečno?"zeptal se mě. "Kolu a rajskou omáčku prosím. A vodu pro psa do misky."odpověděla jsem. "Bicky, co myslíš, miluju ho?"zeptala jsem se Bicky, když číšník odešel. "Haf!"odpověděla mi Bicky. "No jo, asi máš pravdu. A on mě miluje?"řekl jsem. Bicky se mi podívala do očí. Jako by věděla, co jí říkám. "Tak tady to je, voda pro psa, kola a rajská bude hned."Uslyšela jsem číšníkův hlas. "Ano, děkuji."poděkovala jsem. Číšník opět odešel. Najednou jsem za sebou uslyšela hlas. A rozhodně nepatřil číšníkovi. "Ahoj, vílo! Co máš?" Vílo, takhle mi už jednou řekl. Bicky měla pravdu, miluji ho. "Rajskou, co tady děláš?"zeptala jsem se ho zároveň s odpovědí. "Myslel jsem si, že tě tady najdu."usmál se, ale na mou otázku neodpověděl. Vlastně jsem ani nechtěla, aby odpovídal. "Jak?"zeptala jsem se ho. "Co jak?"nepochopil hned. "Jak jsi to věděl."vysvětlila jsem mu. "Instinkt."odpověděl strašně dlouhou větou. "Radku, můžu se tě na něco zeptat?" "Ptej se na co chceš."souhlasil. "Chtěla bych se tě zeptat, jestli…"nemohla jsem myšlenku doříct, protože v tu chvíli přišel číšník, "Tak tady to je, a přítel si bude přát?" "Přítel nevím, ale já bych si dal to samý, co slečna."ušklíbl se. "Takže ještě jednou rajskou."řekl stylem, pán si ze mě dělá divnou legraci. "Zajímavej chlap, myslíš že na tom něco je?"zeptal se mě po jeho odchodu. "Asi se jen spletl."záměrně jsem zneultrazovala svoji odpověď.
Pořád musím myslet na ten oběd. A to už jsem nejmíň hodinu tady v kanclu. Kamila si hraje na počítači. "Kamilo, co si myslíš o Radkovi?"zeptala jsem se po dlouhém zaváhání. "Líbí se ti?"odpověděla otázkou. "Co s tím všichni máte?!"divila jsem se. "Jde to poznat, vždycky když se na něj díváš, jseš taková…zamilovaná. Taková zamyšlená."vysvětlila mi. "Kdo všechno si toho všimnul?"lekla jsem se. Kamila znervózněla. "No, všichni kromě Radka."řekla potom. "Mno výborný."zakořenila jsem se. "Hele, jsou tři hodiny, mám dneska padla, jak dlouho tady ještě budeš?"zeptala se mě. "Já nevím, ale dneska to asi nepůjde."odpověděla jsem. "No co, tak vytáhnu a panáka Davida."prohodila. "Jen aby to nedopadlo jako se Sárou a Radkem."poradila jsem jí. "Jistě šéfe."uchechtla se.
"Radku, jsou čtyři, asi bychom měli jít za Bliksem pro Ternerovou."oznámila jsem Radkovi, který přišel po Kamilině odchodu. "Jasně, ale první se tě chci na něco zeptat."řekl. "No tak se ptej."odpověděla jsem.
"Na co si se mě chtěla zeptat u Ropuchy?"
"To je už jedno, ne?"
"A chceš se na to ještě zeptat?"
"A ty se mě na něco zeptat chceš?
"Dobrá otázka, možná."
Já jsem mlčela. Radek však pokračoval, "Takže už se nemám ptát?" Opět jsem mlčela. "A ty se mě na něco jiného zeptat chceš?"otázal se tedy on. Ano, chci se ho zeptat na kupu věcí. Kterou otázku ale položit? "Proč jsi šel k Ropuše, když věděls, že tam budu?"začala jsem tou nejzákladnější. "Protože jsem chtěl jíst s tebou."odpověděl. Díval se mi přitom do očí. "Proč jsi chtěl jíst se mnou?"otočila jsem otázku. "Protože jsem chtěl být s tebou."odpověděl opět. "Proč jsi chtěl být se mnou?"zeptala jsem se. "Dost těch otázek, teď se budu ptát já. Proč žárlíš na Alenu?"přerušil mě. Těžká otázka. Co odpovědět, snad jen pravdu, "Líbíš se mi." Radek se mi pořád díval do očí. Já jsem jeho pohledu neuhla. "Už od prvního dne, co jsem tě zahlídl, jsem si říkal, tohle je víla. Moje víla."odtušil měkce. "A co Alena?"slyšela jsem sama sebe, jak ta slova říkám. "Alena je minulost, včera večer byla u mě a já jsem z jejich slov pochopil, že jí jde jen o popularitu."odpověděl prostě. Bylo ticho, dívali jsme si do očí, nikoho z nás nenapadlo tohle ticho přerušit. Po strašně krásné chvilce se Radek odhodlal. "David mi říkal, že se na mě díváš zvláštním pohledem. Takovým milým, zamilovaným. Myslel jsem si, že si to jen namlouvám. Miluji tě Nicky a chci s tebou jednou žít." Ucítila jsem, jak se mi oči zaplňují slzami. Slzami štěstí. "Taky tě miluju, ale pochop, mám za sebou dost bolestivý rozchod a je to čerstvý. Potřebuju trochu času."při těchto slovech jsem se mu dívala přímo do očí. "Chápu, ale na pohár tě snad pozvat můžu? Nebo na kafčo?"řekl na to. "Samozřejmě."usmála jsem se. "Měly bychom jít za Bliksem, pro tu Ternerku."připomněl mi původní návrh. "Mám tě ráda."řekla jsem ještě a šla.
"Slečno Ternerová, půjdeme."zavolal před Bliksovu kanceláří. "Hned!"křikla. Její hned trvá dobrých pět minut. "Nicky, je fajn, že jsme kolegové, ale tady se to nevyplácí."řekl zničehonic Radek. "Už jsem tady, můžeme."ozvala se Ternerová. "Bicky, pojď."křikla jsem.
"Tak hele, ještě než půjdeš Nicky, chtěl bych ti říct, že ti věřím, ale když budeš v nebezpečí, rozhodně zasáhnem."ozval se Radek. "Já to zvládnu, zasáhneme podle plánu."protestovala jsem. "Všechno vždycky nejde podle plánu."domlouval mi. "Velitelkou akce jsem já, a já říkám, že se zasáhne podle plánu."odsekla jsem mu. "Víš, já narážím na to, co jsem ti říkal před akcí."upozornil mě Radek. Má o mě strach. "Když bude třeba zasáhnout, dám vám vzkaz. Mám přece ten odposlech v hodinkách."udělala jsem kompromis. "Tak fajn."souhlasil nakonec. "Takže Radku, tvoje práce je počítač, budeš mě krýt, kdyby něco. Původně to chtěla dělat Sára, pokračuju v jejím plánu. Mohla bych tento úkol dát vám, slečno Ternerová, jak se vlastně jmenujete jménem?" "Bára." "Mohla bych ti ho teda dát, ale v počítačích má víc praxe Radek. Ty Báro, máš prý dobrý zkušenosti v terénu. Budeš připravená zasáhnout, jasný."dopověděla jsem. "Oukej."potvrdila. "Radku?"zeptala jsem se. "Jo, jasně."odpověděl. "Co je, já jen nechci aby ta akce byla fiasko, protože jinak se s tímhle místem můžu rozloučit."zeptala jsem se ho smutně. "Promiň, mám o tebe strach."omluvil se. "Změnilo by to, kdybych tě přesvědčila, že na to mám?"zeptala jsem se. "Asi jo."odpověděl. "Hele hrdličky, je za deset pět."upozornila nás Bára. "Jasně, a při zásahu nezapomeňte na Bicky. Má talent."řekla jsem. "A nezapomeňte, nejde o to, abychom viděli jen drogy, my musíme získat důkaz o obchodu."dodala jsem ještě a šla.
"Dobrý den, já jsem Andrea Lysá, vy jste slečna Hydrová?"navázala jsem kontakt s nějakou servírkou. "Ano, vidím, že už jsi oblečená. Směnu máš od pěti do jedenácti. Je zakázaný chodit do místnosti vedle záchodu personálu. Pojď zamnou, zavedu tě do baru."spustila na mě. Té ten kafemlejnek ale jede. Ale máme typ pro místo drog. "Místnost vedle záchodů pro personál, je na tom plánku Radku?"zeptala jsem se přes odposlech. "Jo, je to nějaká kancelář. Přes ultra kameru jde poznat, že je tam počítač, stůl, křesla a trezor. Zkus se tam nějak dostat a nainstaluj kamery."odpověděl. "Kde jsi?"křikla na mě Hydrová. "Už jdu."
Práce je tady dost, dá mi velkou práci dostat se z dohledu Hydrové. Teď se zrovna baví s nějakým hostem, to je dobrá příležitost. Co možná nejrychlej proběhnu k místnosti vedle toalet pro personál. Sakra, je zamčeno. No nic, paklíč mě ještě nikdy nesklamal. Ani teď ne, už jsem tam. "Radku, jsem tady."dala jsem vědět kolegovy. "Nainstaluj kamery, Bára už šla do baru zabavit Hydrovou."oznámil mi Radek. Je to vcelku kancelář. Jednu kameru dám tak, aby šlo vydět na obrazovku počítač, druhou ke dveřím a třetí k trezoru. Odposlech vložím na lampičku. Napíchnu taky telefon. "Pozor Nicky, jde sem Hydrová."varoval mě Radek. "Kolik mám času?"zeptala se mě. "Tak minutu."odpověděl. Uf, sihnu to jen o fous, tak tak tu místnost zavřu. "Kde se flákáš?! Mám to všechno dělat sama?!"křičela na mě Hydrová. "Jen jsem si odskočila."kuňkla jsem. "Padej na plac!"ˇštěkla na mě.
"Jsem vyřízená:"vydechla jsem po jedenácté v autě. "Chápu."potvrdila Bára. "Jak si ji zabavila?"zajímala jsem se. "Hrála jsem francouzku, která hledá hotel. Baba byla dost vynervená."uchechtla se. "Dobrá práce Báro, kdybys tady nebyla místo Sáry, asi by ses tady chytla."řekla jsem jí. "Dík."řekla. "Já se jdu vyspat, Radku dojeť na stanici, já dám šéfovy kódy ke kamerám. Zítra v osm v laborce."oznámila jsem. "Se eště uvidíme, ne?"ptala se Bára. "Jasně, ale potom už bych si nevzpomněla."odpověděla jsem.
"Šéfe, tady jsou kódy ke kamerám, myslím, že jsme objevili místnost pro obchod."oznámila jsem mu. "Výborně, Sáro, postarej se o ty kamery."pochvlil nás. Ale on říkal Sáro. Sára, teprve teď jsem si jí všimla. Seděla v křesle a sledovala počítače. Před sebou měla chipsy. "Pořád máš kocovinu?"zeptala jsem se jí tak, aby to Bliks slyšel. "Cože?"otázal se překvapeně. "To si s tebou ještě vyřídím."sykla na mě Sára. "nicky, běž se vyspat, v kolik zítra máte sraz?"zeptal se Bliks. "V osm."odpověděla jsem. "Potom přijďte za mnou s Radkem a Ternerovou." Řekl. "Oukej."potvrdila jsem. "Prosím?"podivil se mýmu vyjádření šéf. "Samozřejmě."zakřenila jsem se na něj. "A nechte si ty ksichty."řekl. "Jistě, šéfe!"řekla jsem ironicky. Sára se uchichtla. Bliks jen prohodil, "Podobáš se Hansovi, vždycky máš poslední slovo." "Vždycky ne."odporovala jsem. "Padej!"vypakoval mě.
Bože, je už půlnoc a já nemůžu usnout. Proč? "na na ná na, na na ná nanááá"zvoní můj mobil. Kde ale je? Už vím, v kuchyni. "Bicky, přines mobil, prosím."zavolala jsem na psa. Snad to umí, mě se totiž rozhodně vstávat nechce. "Haf"pokusila se štěknout Bicky, aby na sebe upozornila. Stála u mě s mobilem v tlamě. "Hodná Bicky."pochválila jsem ji. "Haló?"ozvala jsem se do mobilu. "Taky nemůžeš spát?"uslyšela jsem něžný hlas. "Ne, pořád musím myslet na…na tebe."potvrdila jsem jeho domněnku. "Já na tebe."prozradil mi. "Radku, proč máš o mě strach?"zeptala jsem se ho. "Nechci tě ztratit, ještě ani nejsi moje."odpověděl. "Nechci nic uspěchat."odpověděla jsem na jeho skrytou otázku, proč tak váhám. "Nevěříš mi?"zeptal se. "Ale o to nejde."podotkla jsem. "Tak mě nemyluješ."řekl, jako by si toho, co jsem řekla, vůbec nevšiml. "Radku, mám tě ráda jenže ikdyž s Petrem to je už tři měsíce, nepřebolelo to."vysvětlovala jsem mu. "Takže mě nevěříš."trval na svým. "Fajn máš pravdu, asi ti nevěřím, ale dalo by se to změnit."řekla jsem mu. "O co ti jde?!"vyjel na mě zničehonic. Takovýho ho neznám. "Jak, o co?"zeptala jsem se vylekaně. "David mi říkal, že se na mě dívaš divně. Naivně jsem si myslel, že zamilovaně. Ty jsi prostě vypočítavá mrcha, tak o co ti jde, co chceš?!"vztekal se. Tohle nechápu. "Proč si to myslíš?" "Protože s tím klukem na ulici jsi se líbala, jako by se nechumelilo! A na té motorce si se zase s jiným obímala až tak, že tě málem rozmačkal! S tím, jsi problém neměla, ale s tím, že chci s tebou mít aji jinej, než pracovní vztah, s tím problém máš! O co ti sakra de?!"položil tutéž otázku už po třetí. "Na tohle nemám ani čas ani náladu, až se vzpamatuješ, dej mi vědět."řekla jsem klidně a položila mu telefon. Jasně, jenže v tom prvním případě jsem byla opilá a Alex, ten s tou motorkou je můj nejlepší kámoš opačného pohlaví. A navíc má holku.
Jsem unavená, celou noc jsem nemohla usnout, kvůli Radkovi. "Ahoj, jak je?"zeptala se mě Bára, která právě dorazila. "Hrůza."zkřivila jsem obličej. "Co, co, co? Že by nervozita?"zeptala se Sára, která vplula do místnosti hned po Báře. "Kde je Radek, je osm!"otočila jsem téma. "To byla asi hodně špatná noc, když se ptáš tak naštvaně."rýpla si Bára. "Je to debil."řekla jsem odporně. "Co ta změna?"zeptala se Sára. Podívala jsem se, jestli nikdo cizí neposlouchá. Teprve pak jsem promluvila, "Protože s ním zatím nechci mít bližší vztah a on mě viděl opilou líbat nějakého kluka a obímat se s kamarádem, myslí si, že jsem vypočítavá mrcha." Najednou jsem si všimla, že se holky dívají na dveře. "Zajímavé téma, ale mám lepší."uchechtl se Bliks, který konečně vešel do dveří. "Uuups."vydechla jsem. "Na to je pozdě, kde je vlastně Radek?"zeptal se Bliks. "Kolega Renský ještě nedorazil!"štěkla jsem. "Už ano!"ozval se od dveří nakvašený hlas, který patří Radkovi. Asi mě slyšel. "Chtěl bych se seznámit s plánem na zásah."řekl Bliks. "Původně jsem chtěl, abyste přišli za mnou, ale takhle to je lepší."dodal na mou adresu. "Plán se nemění, zasáhneme hned, jak dosteneme důkaz o obchodu s drogami. Akorát musíme obchod trochu popohnat."řekla jsem. "Se zrychlením obchodu si nelamte hlavu, pošleme jim tam někoho od nás v převleku. Myslím, že tak jste to mysleli, že dámy?"otočil se na mě a Sáru. "Jo, přesně tak."potvrdila. "Nicky, vy dneska ještě běžte do baru, jak bylo v plánu. Zkuste zjistit, kdo se zabívá obchodem, zítra se pokusíme zajistit obchod. Obchod bude mít na starost Sára. Radku, vy se budete starat o průběh zásahu, máme tam tři úlohy, budete se starat o hlídání přes počítač a dávat pokyny."oznámil Bliks. "Oukej."potvrdil. Kdybych ho tak nenáviděla, musela bych se zasmát. "Co s tím všichni máte?"zeptal se. "Běžte se připravit, Báro, sleduj se Sárou kamery, Radku, běž k sobě do kanceláře."poručil. "A Nicky, pojď se mnou."řekl. "Bicky!"křikla jsem na ni.
"Chtěl bych, abyste na tom zásahu použila Bicky. Bára už tady zítra nebude a podle všeho u obchodu jsou přítomni tři plus kupující. Když bude Radek v autě, budete jen dvě."řekl mi šéf u něj v kanclu. "A ještě jsem chtěl vědět jedno."nedokončil záměrně větu. "Jde o Radka?"vyslovila jsem to jméno, co nejlíp. Ale nepovedlo se mi to. "Ano, budeš s ním schopná pracovat?"zeptal se mě otcovsky. "Já nevím."řekla jsem po dlouhé rozmýšlení. "Zítra s ním budete pracovat jen přes počítač a dneska?"
"Já to nedokážu."řekla jsem po pravdě. "Fajn, já ho tedy na dnešek nechám hlídat počítače, vy jeďte před bar. Kdyby probíhal nějaký obchod, zasáhnete."rozhodl.
"Nicky, co je s tebou?"ptala se mě už po druhé Sára, když jsem seděli v autě před barem. "Nechtěla jsem, aby mi ublížil, kdyby se se mnou rozešel, ale takhle mi ublížil mnohem víc."řekla jsem spíš pro sebe. "Nech ho bejt, on ti za to nestojí."řekla rozumně Bára. "Stejně je to sprostý, první tě málem nepustí na akci a pak ti řekne, že jsi vypočítavá mrcha. Myslela jsem si o něm víc."povídala Sára. "A to mi předtím tak dokazoval, jak mě miluje, já už s ním nechci mít nic společnýho."řekla jsem. ""Kdo ví jestli…"zazvonil Sáře mobil. "To je on. No, co se děje?"zeptala se ho. "Právě probíhá obchod v té místnosti, co jsme našli, jsou u toho dva bodyguardi a majitel podniku. A samozřejmě jeden kupec, taky ho zadržte."oznámil a položil mobil. "Tak jdem, Bicky!"zavolala jsem na psa a spolu s holkama jsem běžela k té místnosti. Ty černý kombinézi mají jednu chybu, v létě je v nich vedro a v zimně zima, pomyslela jsem si. "Kriminální policie, stůjte!"křikla Sára. Samozřejmě ji neposlouchali, tak jsme šli na to, Sára si vzala na starost jednoho bodyguarda, já druhého, Bára kupujícího a Bicky obchodníka. "Hra skončila, pánové."oznámila jsem zatčeným. "Ty mrcho, já věděl, že nejsi jen barmanka!"všiml si mě konečně majitel podniku. "Měl jste pravdu!"odpověděla jsem mu s ledovým klidem. "Tohle, že děláte furt? To je docela adrenalin, ne?"zeptala se nás Bára, když jsme zatčené předávali policajtům, kteří je odvezou na stanici. Její dotaz však zůstal nezodpovězený.
"Dobrá práce, týme. Byli jste výborní. Slečno Ternerová, děkuji za pomoc. Sáro, Nicky, Radku, gratuluji."nešetřil chválou Bliks. "Haf!"ozvala se dotčeně Bicky. "Tobě taky Bicky!"dodal ještě.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 QoQishka sbéQos QoQishka sbéQos | Web | 6. srpna 2009 v 17:33 | Reagovat

ahojky

2 QoQishka sbéQos QoQishka sbéQos | Web | 6. srpna 2009 v 18:10 | Reagovat

MMMmmMM....ahojky ___♥♥ jak se máme já super___hele přečti si ___co mám na blogu___děkuju____celkem cajk_____děkuju_____QoQIshka__
p.s miluju tě___sbéQosheeku můj __♥

3 **QoQishkaa**sbé **QoQishkaa**sbé | Web | 7. srpna 2009 v 19:04 | Reagovat

MMno já taky se nbeoj zati m pa

4 **QoQishkaa**sbé **QoQishkaa**sbé | Web | 7. srpna 2009 v 21:09 | Reagovat

ahOjky__mám menší zápiš sb!__jak se zapíšeš?___napíšeš pod první článek__že chceš být dál mím sb!___a já si pak zapíšu__k affíčkum__ti místo srdíčka černýho dám__zelený tak poznám že ses zapsala__ =D ju?__tak se zapiš__pod první článek__možná tady nejsi..nebOJ..je to do konce srpna ale omluvím tě i potom__

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama