Sama v šatně-část 4...c

5. září 2009 v 19:26 | Rita |  Příběhy from me
Půlnoc. Skočila jsem si do šatny pro minerálku. Vracela jsem se zpátky přes hlavní chodbu. Je vtipné, že zařivka osvětlující chodbu vrhá na protější stěnu stín. V dobré náladě jsem na zeď vytvořila stín zajíčka. Chvilku jsem s ním blbla. Zanedlouho se odnikud objevil vlk. Kousl do zajíčka. A rozhodně jsem ho nevytvořila já!. Otočila jsem se. Nikdo. Nejspíš zase Kachna blbne. Pokračovala jsem v cestě. Na zdi byl můj stín. A necelou sekundu po tomto všimnutí se za mým stínem objevil stín muže s nožem. Vypadalo to, jako by mi nůž bodal do hlavy. Vyděšeně jsem se otočila. Zase nikdo! Zpanikařila jsem a utekla.

Chlapy ze mě měli srandu. Skoro celou směnu naráželi na můj zběsilí přílet. Jedinej, komu to nepřišlo vtipný byl Boss. Ze začátku se sice taky bavil, ale…Přisedla jsem si na místo vedle něj. "Vylekali tě duchové?"rýpl si. Chystala jsem se znovu vstát. On mě však chytil za rameno, "Neblbni, sranda, ne?" Znovu jsem si sedla, "Blbá sranda." "Co tě vůbec tak vyděsilo?"zajímal se. "Budeš se smát."zakroutila jsem hlavou. Ušklíbl se, "Jo, to přiznávám!" Protočila jsem oči v sloup. "Promiň za ten večer. Naštvalo mě, že mám dvě dvanáctky po sobě."omluvila jsem se. "To je v poho. Máš důvod být naštvaná."
Konečně pět! Jestli něco nesnáším víc než noční, tak už snad jen Elmu. Převlíkla jsem se a cestou k autu to vzala přes hlavní chodbu. Visí v ní rozpis směn. Už u něj stálo pár lidí, Kachna, Radek, Luboč, Mirka a Drchna. Kachna s Drchnou měli se mnou noční. Ostatní čeká dvanáctka. Všimla jsem si, že za mnou jde i Boss. "Zajímá tě, jakou máš směnu?"provokovala jsem ho. "Ne, spíš jsem dostal hlášku o…"nedopověděl a cpal se k tabuli. "Mirko, sežeň mi všechny, co tady teď jsou. Radku, běž s ní."rozkázal šéf. "Co se děje?"chtěla jsem vědět. Chlapy, co mi bránili ve výhledu, se rozestoupili. A já mohla na vlastní oči spatřit něco dost padlého. Měla jsem v rozpise další dvanáctku. "Co to je za hovadinu?!"zeptala jsem se. Boss se na mě otočil a promluvil, "Na dnešek jsi měla mít noční?" Nechápavě jsem kývla. "Tohle si někdo odskáče!"ulevil si šéf.
Všichni, kdo skončili, nebo měli pokračovat v práci, stáli na hlavní chodbě. "Radku, na mým stole leží originál rozpisů. Přines ho!" Čekali jsme. Boss mlčel. Ti, kdo nevěděli, co se děje nechápavě zírali na šéfa. Radek přišel s rozpisem. Boss si ho od něj vzal a kontroloval předělaný směny. "Kdo si tento měsíc přehazoval směny?"chtěl vědět. Ozvalo se pár hlasů. Šéf s jejich pomocí přeměnil několik jmen. Potom znovu nahlédl do originálu. "Pavle, na kolik máš přijít zítra?"ptal se. Pavel si zjevně myslel, že ho Boss zkouší a odpověděl, "Na 15." "Ne, na 5. A podobně přeházených je dalších deset až patnáct. Máte mi k tomu co říct?!"pronesl. Ticho. "Fajn, když myslíte. Zítra ve tři je porada!"řekl a odešel. Ale co… Rozběhla jsem se za šéfem. "Kris?"všiml si mě. Dohonila jsem ho. "To mám dělat čtyřiadvacet hodin v kuse?!"vyjela jsem na něj. Boss nastoupil do auta a než zavřel dveře, rozhodl, "Někoho ti sem pošlu." Potom odjel. "Pitomec!"odplivla jsem si. Než někdo přijede, jestli teda vůbec, tak může být večer.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama